Jaký je rozdíl mezi atesty 2.2 a 3.1 podle EN 10204?

Při nákupu pájek, kovových materiálů a dalších výrobků pro průmyslovou výrobu se stále častěji setkáváme s požadavkem na materiálový atest podle EN 10204. Zákazníci nejčastěji požadují atest 2.2 nebo 3.1. Oba dokumenty obsahují výsledky zkoušek, přesto mezi nimi existuje zásadní rozdíl.

Jaký je tedy rozdíl mezi atesty 2.2 a 3.1?

Zjednodušeně řečeno: atest 2.2 obsahuje výsledky založené na nespecifické kontrole, zatímco atest 3.1 obsahuje výsledky specifické kontroly vztahující se k dodávanému materiálu nebo zkušební jednotce, jejíž je součástí.

Právě sledovatelnost konkrétního materiálu je jedním z hlavních důvodů, proč zákazníci v náročnější průmyslové výrobě požadují certifikát 3.1.

Co je norma EN 10204?

Norma EN 10204:2004 – Kovové výrobky – Druhy dokumentů kontroly stanovuje jednotlivé druhy dokumentů, kterými výrobce dokládá shodu dodávaného výrobku s požadavky objednávky.

EN 10204 rozlišuje čtyři základní typy dokumentů:

2.1 – Prohlášení o shodě s objednávkou
Výrobce potvrzuje shodu výrobku s objednávkou, ale dokument neobsahuje výsledky zkoušek.

2.2 – Zkušební zpráva
Výrobce potvrzuje shodu s objednávkou a uvádí výsledky zkoušek založených na nespecifické kontrole.

3.1 – Inspekční certifikát 3.1
Výrobce potvrzuje shodu s objednávkou a uvádí výsledky specifické kontroly. Dokument je validován oprávněným zástupcem výrobce pro kontrolu, který je nezávislý na výrobním oddělení.

3.2 – Inspekční certifikát 3.2
Dokumentace založená na specifické kontrole, do jejíhož potvrzení vstupuje kromě výrobce také oprávněný zástupce odběratele nebo inspektor určený příslušnými předpisy.

V praxi se u pájek a řady dalších průmyslových materiálů často setkáváme právě s dokumenty 2.2 a 3.1.

Co znamená atest 2.2?

Atest 2.2 podle EN 10204 se správně označuje jako zkušební zpráva.

Výrobce tímto dokumentem potvrzuje, že dodané výrobky odpovídají požadavkům objednávky. Součástí dokumentu jsou také výsledky zkoušek.

Důležité ale je, že jde o výsledky založené na nespecifické kontrole.

Co to znamená?

Výrobce provádí kontrolu podle svých postupů na výrobcích stejné specifikace a vyrobených stejným výrobním procesem. Výrobky, na kterých byla kontrola provedena, však nemusejí být přímo výrobky, které byly konkrétnímu zákazníkovi dodány.

To je jeden z nejdůležitějších rozdílů mezi dokumenty 2.2 a 3.1.

Atest 2.2 tedy rozhodně není dokument „bez výsledků“. To bývá častý omyl. Dokument 2.2 výsledky zkoušek obsahuje, ale pocházejí z nespecifické kontroly.

Co znamená atest 3.1?

Atest 3.1 podle EN 10204, správně inspekční certifikát 3.1, představuje vyšší úroveň sledovatelnosti.

Výrobce potvrzuje, že dodané výrobky odpovídají požadavkům objednávky, a uvádí výsledky zkoušek.

Na rozdíl od 2.2 se ale jedná o specifickou kontrolu.

Kontrola je před dodáním provedena na výrobcích určených k dodání nebo na zkušebních jednotkách, jejichž součástí dodávané výrobky jsou. Rozsah zkoušek a zkušební jednotku stanovuje příslušná výrobková specifikace, předpis, související pravidla a/nebo objednávka.

Výsledky jsou tedy dohledatelné ke konkrétnímu dodávanému materiálu nebo jeho příslušné zkušební jednotce.

Dalším důležitým znakem dokumentu 3.1 je jeho validace. Certifikát validuje oprávněný zástupce výrobce pro kontrolu, který je nezávislý na výrobním oddělení.

Jaký je rozdíl mezi atesty 2.2 a 3.1?

Nejdůležitější rozdíly lze shrnout následovně:

Pokud si tedy zákazník položí otázku „jaký je rozdíl mezi atesty 2.2 a 3.1?“, odpověď není jednoduše v tom, že 3.1 obsahuje výsledky zkoušek a 2.2 nikoliv.

Výsledky obsahují oba dokumenty. Zásadní rozdíl spočívá v tom, zda jde o nespecifickou, nebo specifickou kontrolu a jak jsou výsledky spojeny s dodávaným materiálem.

Praktický příklad – stříbrná pájka Ag 145

Ukažme si rozdíl na pájce Ag 145 podle EN ISO 17672.

Zákazník objedná například stříbrnou pájku Ag 145 ve formě tyček nebo drátu.

Pokud požaduje dokument 2.2, výrobce potvrzuje shodu dodávané pájky s požadavky objednávky a přikládá výsledky založené na nespecifické kontrole.

Pokud zákazník požaduje 3.1, dokumentace obsahuje výsledky specifické kontroly vztahující se k příslušnému dodávanému materiálu nebo jeho zkušební jednotce.

U pájek může být pro zákazníka zásadní například doložení chemického složení slitiny.

U Ag 145 tak může dokumentace prokazovat obsah jednotlivých prvků podle požadavků příslušné specifikace.

Obdobná situace může nastat například u měděno-fosforových pájek CuP 281 nebo CuP 284 a dalších slitin používaných v sériové průmyslové výrobě.

Atest 3.1 a drážní vozidla

Velmi dobrým příkladem aplikace s vysokými požadavky na dokumentaci je výroba železničních kolejových vozidel a jejich částí.

Pro svařování železničních vozidel a jejich komponentů je významný soubor norem EN 15085.

Aktuální EN 15085-4:2023 stanovuje u svařovacích přídavných materiálů požadavek na dokument podle EN 10204 typu 3.1 pro chemické složení a minimálně typu 2.2 pro mechanické vlastnosti.

U základních materiálů norma zároveň požaduje pro komponenty klasifikačních úrovní CL 1 a CL 2 materiálový certifikát 3.1, zatímco pro CL 3 je obecně minimálním požadavkem 2.2, s dalšími pravidly podle konkrétního materiálu.

Požadavky na dokumentaci 3.1 tak nejsou v železničním průmyslu pouze administrativní záležitostí. Jsou součástí systému, jehož cílem je zajistit kontrolu a sledovatelnost použitých materiálů.

Vždy je však nutné vycházet z konkrétní normy, klasifikace komponentu, výkresové dokumentace a požadavků zákazníka. Nelze obecně říci, že každý materiál použitý na drážním vozidle musí mít automaticky 3.1.

Kde se ještě používají atesty 3.1?

S požadavkem na atest 3.1 se můžeme setkat také v dalších průmyslových odvětvích, kde je důležitá sledovatelnost materiálu.

Typickým příkladem jsou tlaková zařízení. U hlavních částí nesoucích tlak v některých kategoriích tlakových zařízení jsou vyžadovány dokumenty založené na specifické kontrole, například 3.1 nebo 3.2.

Dalšími oblastmi mohou být:

• energetika a výroba potrubních systémů,

• výměníky tepla a tlakové sestavy,

• chemický a petrochemický průmysl,

• výroba bezpečnostně významných strojních komponentů,

• některé aplikace v automobilovém průmyslu,

• speciální strojírenství,

• projekty s předepsanou úplnou sledovatelností materiálu.

To ale neznamená, že ve všech těchto oborech musí být vždy použit 3.1. Rozhodující je požadavek příslušné normy, technické specifikace, projektu nebo zákazníka.

Je atest 3.1 vystaven nezávislou laboratoří?

Toto je další častý omyl.

Atest 3.1 vystavuje výrobce.

Dokument ale musí být validován oprávněným zástupcem výrobce pro kontrolu, který je nezávislý na výrobním oddělení.

To není totéž jako externí nezávislá certifikační společnost.

Pokud je požadována účast oprávněného zástupce zákazníka nebo inspektora stanoveného předpisy, dostáváme se k dokumentu 3.2.

Proto není správné označovat každý dokument 3.1 jako „certifikát nezávislé laboratoře“.

EN 10204 versus EN ISO 17672

U pájek je důležité nezaměňovat dvě různé normy.

EN ISO 17672 řeší přídavné kovy pro tvrdé pájení a jejich klasifikaci.

Podle této normy se setkáváme například s označením:

Ag 145, Ag 140, Ag 134, CuP 284 nebo CuP 281.

EN 10204 naproti tomu určuje typ dokumentu kontroly.

Můžeme tedy mít například:

Ag 145 dle EN ISO 17672 + inspekční certifikát 3.1 dle EN 10204.

EN ISO 17672 nám v tomto případě říká, jaká pájka je požadována, zatímco EN 10204 stanovuje, jakým typem dokumentu je doložena její kontrola a shoda.

Je 3.1 vždy lepší než 2.2?

Z hlediska sledovatelnosti poskytuje 3.1 více jistoty o konkrétním dodávaném materiálu.

Neznamená to však, že bychom měli automaticky požadovat 3.1 ke každé objednávce.

Pokud technická dokumentace nebo zákazník požaduje pouze 2.2, může být takový dokument pro danou aplikaci naprosto dostačující.

Požadavek na 3.1 může znamenat vyšší nároky na řízení šarží, dokumentaci, kontrolu a někdy také vyšší cenu nebo delší dodací termín.

Proto je důležité určit požadovanou dokumentaci ještě před objednáním materiálu.

Jak správně objednat pájku s atestem 3.1?

Pokud potřebujete pájku s inspekčním certifikátem 3.1, doporučujeme tento požadavek uvést už v poptávce nebo objednávce.

Například:

Stříbrná pájka Ag 145 dle EN ISO 17672, průměr 2,0 mm, požadován inspekční certifikát 3.1 dle EN 10204.

Nestačí tedy materiál nejprve objednat a až následně požadovat 3.1.

Pokud při výrobě nebyla zajištěna odpovídající specifická kontrola a sledovatelnost, nemusí být možné platný dokument 3.1 dodatečně vystavit.

Shrnutí: atest 2.2 nebo 3.1?

Oba dokumenty podle EN 10204 potvrzují shodu dodaného výrobku s požadavky objednávky a oba obsahují výsledky zkoušek.

Atest 2.2 obsahuje výsledky založené na nespecifické kontrole.

Atest 3.1 obsahuje výsledky specifické kontroly vztahující se k dodávanému materiálu nebo příslušné zkušební jednotce a je validován oprávněným zástupcem výrobce pro kontrolu nezávislým na výrobním oddělení.

Právě proto se 3.1 používá tam, kde jsou zvýšené požadavky na sledovatelnost materiálu a doložení jeho skutečných vlastností.

Setkat se s ním můžeme například při výrobě drážních vozidel, tlakových zařízení, v energetice a v dalších náročných průmyslových aplikacích.

Potřebujete pájku s atestem 2.2 nebo 3.1?

Při výběru pájky pro průmyslovou výrobu není důležité pouze chemické složení a pracovní teplota. U řady aplikací je stejně důležitá dokumentace a sledovatelnost materiálu.

Na pajky.cz se specializujeme na materiály a technologie pro tvrdé pájení. Dodáváme stříbrné a měděné pájky, pájecí kroužky, tavidla a další materiály pro profesionální průmyslové použití.

Pokud vaše technická dokumentace nebo zákazník požaduje atest 2.2 nebo inspekční certifikát 3.1 podle EN 10204, uveďte tento požadavek již při poptávce. Pomůžeme vám zvolit vhodnou pájku i požadovanou dokumentaci.

Vypracovala: Ing. Eva Plecitá www.pajky.cz dle normy EN 10204